Září 2016

Předpoklady

24. září 2016 v 9:57 | Červený?....
Poslední dobou si často nejsem docela jistý kdo jsem a co dělám. Kdybych se nad tím zamyslel, asi bych nenašel dobu, kdy jsem tohle vlastně s jistotou věděl. Jen se možná změnila doba a víc se vyjevuje palčivost toho, že člově něco neví a možná by měl. Dřív třeba nebylo tak zjevný,že bych to vědět měl, ale poslední dobou to někdy víc bije do očí. Četl jsem co jsem napsal a některé věci asi nejsou tak divoké jak se napsalo. Přesto jsem je tam nechal, kdyby si je přečetla Kája snažil bych se říkat, že to tak není a vypadalo by to na chlup stejně jako kroucení a zatloukání zřejmýho.....ty máš ženskou v posteli? ne to není tak jak to vypadá....je to jinak.....je to jinak než jsem napsal, ale v ten moment jsem to tak cítil....nebo to tak je jen to tak teď necítím.....to je zase to babrání v tom jestli je to tak jak to cítíme nebo jestli je to úplně jinak a cítíme to jen někdy...co když je to tak, jak to cítíme když jsme spolu na vrcholu?....Já vím,že určití lidé rádi vidí věc nejčerněji jak to jen jde....vybírají si to nejhorší......taky to tak někdy mám....ale pak mi dojde, že dělám hlupáka sám před sebou a že dobře vím,že jsi to nemyslela tak jak mi můj malý člověk ve mě říká......že je to jen tak, že on chce, abych si myslel, že to tak je....a dělá to jen proto, aby si na tobě mohl vylít svůj vztek....ne můj....ale jeho.....vztek toho malého člověka ve mě....kterého nemám rád....Máme v sobě dva vlky, kteří se perou...a kter vyhraje?....tak proč to tak rádi děláme?


Výzkumy spokojenosti, které zkoumají rozdíly mezi lidmi, kterým se stala nějaká životní tragédie a těm, kterým se nestala říkají, že po nějaké době je jejich hladna obecné životní spokojenosti přibližně stejná. Znamená to,že je jedno jak to teď uděláme? Znamená to, že bez ohledu na to jak žijeme jsme všichni přibližně stejně spokojení? Je to už nějaká doba co jsem ty publikace četl. Jednalo se o rozchod, smrt v rodině, propuštění ze zaměstnání a podobně. Dává to smysl? neralativizuju to co uěláme, není to jedno.....není?....Jak to je? pokud není dodržený předpoklad nějaké elementární kompatibility tak marná snaha?....lidi se nedokáží změnit? nedoáží se na sebe naladit? porozumět si a mít se rádi natolik, aby si v podstatných aspektech vycházeli vstříc?..Pokud se setkají dvě zvířata,bez chuti ke kompromisu, tak je to jasné...otázka je, jak moc lidští jsme a jak moc si dovedeme uvědomovat,že bez omezení sebe sama nedokážeme být s druhým...Je důležité, že něco děláme a nebo proč to děláme?....Co je měřítko pro to, jestli ano a nebo ne?....jak to bude správně? kde je jistota, že budeme šťastní ať uděláme to a nebo tamto?....pokud něco neuděláme můžeme si jednou vyčítat, že jsme to neudělali a pokud to uděláme můžeme si jednou vyčítat, že jsme to udělali, protože vlastně, tím, že začneme dělat něco jiného s někým jiným se dostáváme do bodu, kdy si můžeme vyčíst, že jsme tím vlastně nedělali to co jsme dělali předtím s tím tamtím. Jsme tu před otázkou (minimálně) dvojího nedělání, minimálně proto,že v životě je daleko víc věcí, které neděláme, než děláme. Nemáme na to čas, rok to zkoušet a zjišťovat jak by to mohlo nebo nemoho být. Navíc různé "dělání" má různou dynamiku, nejdřív to jde a pak to přestane jít a nebo to nejdřív nejde a pak to jít začne, a kde je vodítko k tomu,že to ,že to teď nejde znamená,že to nepůjde nikdy a nebo naopak, že to, že to teď jde znamená, že to navěky půjde? A které přesvědčení je nebezpěčnější? Nebo je prostě nebezpečné být o něčem přesvědčený? o tom, že někoho znám a že vím co udělá a ja na to zareaguju? I když o sobě něco vím, často se překvapím, když udělám něco o bych od sebe nečekal....Tak jak to uděláme? S jistotou asi těžko.....na blind?....jo pravděpodobně....je tu jen stále ten pocit, že je něco špatně, že něco chybí....Schopenhauer....není to tak,že to co máme není k níčemu, jen stále sladší je to co nemáme.....není to tak?.....přinejmenším v rovině pocitů?.....


Téma týdne je "Kdo vlastně jsem?"

https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpa1/v/t1.0-9/1234927_10201064775114084_244749723_n.jpg?oh=6b2a59561e581458401d07e71ad30352&oe=5867F963&__gda__=1483753144_096d808ca01f79d526f57d60b18ed69c

Bylo by hezký, kdyby existovali lidé, kteří by dokázali vědět kdo jsme. Pak jsou tu ty poučky, že přítelé jsou ti, kteří znají naše temné stránky a přesto nás mají rádi. Nebo tak nějak, znají nás a přesto nás mají rádi. To je prostě jen o reciprocitě. My mlčíme o nich a na oplátku oni mlčí o nás a tak spolu umíme žít....pak se opijeme a vypustíme ven malé človíčky....kdybych někdy něco mazal, tak smažu tohle...je to patetický.....jako tolik věcí tolik zřejmý že je až škoda o tom mluvit....ale o čem bychom vlastně mluvili, kdybychom měli probírat to důležité.....to není cynismus....to je realita....nebo aspoň cynikova realita....ona jak cynikova tak romantikova realita má někdy svoje mezery...ale, která častěji?....tím se nedá říct, já mám pravdu a ty ne...ale možná by se dalo říct, že já mám pravdu častěji než ty....nebo je to o úhlu pohledu a nebo jsem se obkopil špatnými lidmi? nebo je to tím,že jsem se obklopil lidmi?


Zajizvenost a blechy....

pick?

1. září 2016 v 7:24 | červený
Některý věci umím jako každej přirozeně líp než jiný....umím dobře pálit mosty a tvářit se, že se nic neděje.....taky umím jít....některý věci se neříkaj......slovem to stvoříš....zaseješ myšlenku a ta už si jde sama za sebe.....připraví opatření, postupy, rozhodovací struktury, alokuje materiál na zalátání škod....a jdeme dál a tváříme se, že se nic neděje....není mi dobře, ale to se zlepší.....zkušenost mluví trochu jinak, říká se,že dobře už bylo....kniha mi řekla, děda říka, dřív to stálo za hovno a pak už se to jen zhoršovalo....


na stropě je hořčice v ní je buřt, já jsem červenej a umím jít.....tak já jdu....